Co s penězi? Jak je využít a jak je nenechat zmizet?

Co s penězi? Aneb jak je nenechat mizet před očima
Peníze, které jen tak leží na účtu, postupně ztrácí svou hodnotu. Možná to není na první pohled vidět, ale inflace a každodenní malé výdaje mohou udělat víc škody, než se zdá. A když už peníze máme, co s nimi udělat, aby nám opravdu sloužily?
1. Inflace – tichý nepřítel úspor
Inflace znamená, že za stejné peníze si v budoucnu koupíme méně než dnes. I když je aktuálně nižší, vezměme si průměrnou hodnotu 2,5 % ročně a podívejme se, co to udělá s 100 000 Kč za 7 let:
- Po 7 letech bude mít těchto 100 000 Kč reálnou hodnotu jen 83 000 Kč.
- Jinými slovy, pokud dnes necháš své úspory na běžném účtu, za 7 let si za ně koupíš o 17 000 Kč méně.
To se netýká jen peněz na běžném účtu – inflace ovlivňuje i výnosy na spořicím účtu a investicích. Proto je důležité hledat způsoby, jak peníze nejen udržet, ale i reálně zhodnotit.
2. Jak se drobné výdaje mění ve velké sumy
Kolikrát si řekneme: "Vždyť je to jen pár korun..."? Jenže právě tyto malé výdaje se ve výsledku sčítají do překvapivě velkých částek.
Denní drobné výdaje
Energetický nápoj každý den za 26 Kč
- 780 Kč měsíčně
- 9 360 Kč ročně
Snídaně za 50 Kč třikrát týdně
- 600 Kč měsíčně
- 7 200 Kč ročně
Večerní výdaje v klubu (např. 2 drinky + vstup)
- 500 Kč × 4 soboty = 2 000 Kč měsíčně
- 24 000 Kč ročně
Oběd dvakrát týdně místo domácího jídla (160 Kč)
- 1 280 Kč měsíčně
- 15 360 Kč ročně
Celkem to dělá 4 660 Kč měsíčně, což je přes 55 000 Kč ročně. Za 7 let by to bylo 385 000 Kč – částka, kterou by šlo využít mnohem lépe!
3. Kam s penězi? Jaké máme možnosti?
Řekněme, že někdo dostane 150 000 Kč od rodičů a přemýšlí, co s nimi. Jaké budou výsledky podle různých scénářů za 7 let při započtení inflace 2,5 %?
Kam peníze dáme Roční výnos Hodnota před inflací Reálná hodnota po inflaci
Běžný účet (0 % úrok) 0 % 150 000 Kč a po inflaci 125 700 Kč
Spořicí účet (3 % jednoduchý úrok) 3 % 184 500 Kč a po inflaci 154 500 Kč
Investice (7 % složený úrok) 7 % 240 000 Kč a po inflaci 201 000 Kč
Jaký je rozdíl?
- Na běžném účtu peníze ztrácejí hodnotu.
- Na spořicím účtu rostou, ale reálná kupní síla se téměř nezmění.
- Investování přináší největší reálný zisk, a to i po odečtení inflace.
4. Proč se lidé bojí investování?
Spousta lidí investice odmítá, protože mají strach ze ztráty. Lidé vnímají ztrátu mnohem intenzivněji než zisk – pokud někdo přijde o 10 000 Kč, bude to vnímat mnohem hůř, než kdyby stejných 10 000 Kč vydělal.
Ale ztrátám se lze vyhnout:
✅ Správnou volbou produktů – diverzifikace (rozložení investic do různých oblastí) pomáhá minimalizovat riziko.
✅ Dlouhodobou strategií – čím déle investuješ, tím méně se tě dotýkají krátkodobé výkyvy trhu.
✅ Kombinací různých aktiv – kombinace akcií, dluhopisů a dalších nástrojů snižuje celkové riziko.
Investování není hazard, ale chytrý způsob, jak nechat peníze pracovat.
5. Jak začít?
📌 Mějte přehled o výdajích – drobnosti se nasčítají víc, než se zdá.
📌 Vytvořte si rezervu – 3–6 měsíců výdajů by mělo být k dispozici pro nečekané situace.
📌 Hledejte lepší zhodnocení – spořicí účty jsou lepší než běžné, ale stále pod inflací. Investování nabízí reálný růst.
📌 Poraď te se s odborníkem – správná strategie může znamenat rozdíl mezi ztrátou a ziskem.
Zdroje
Inflace v ČR – Český statistický úřad (ČSÚ)
- https://www.czso.cz
- Sekce "Inflace a index spotřebitelských cen"
Úrokové sazby spořicích účtů – Srovnávače bankovních produktů
- https://www.penize.cz
- https://www.finparada.cz
Dlouhodobé průměrné výnosy investic
- Data o historických výnosech akciových trhů, dluhopisů a jiných aktiv lze najít např. na stránkách:
- https://www.msci.com (MSCI indexy pro globální trhy)
- https://www.morningstar.com (analýzy fondů)
Psychologie financí – strach ze ztrát
- Daniel Kahneman a Amos Tversky – Teorie prospektů (Prospect Theory)
- Kniha: Thinking, Fast and Slow (Daniel Kahneman)
